Kalendář Eurocentra

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31

Mapa Eurocenter


eurolisty

Novinky z Euroskopu

Systém obchodování s emisními povolenkami

21.04.2021

Souhrn online semináře.

Ve čtvrtek 8. dubna se konal online seminář, který se věnoval evropskému systému obchodování s emisními povolenkami. O vzniku systému, podobě jeho plánované reformy a dalších tématech debatovali Kateřina Davidová z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky a Jan Tůma z Ministerstva životního prostředí. Diskusí provázela Ludmila Johnová, vedoucí Eurocentra Praha.

Systém emisního obchodování EU ETS

Ve své úvodní prezentaci se Jan Tůma věnoval fungování samotného systému a tomu, jak funguje v Evropské unii a České republice. V roce 2005 fungoval na celém světě jen jediný systém na zpoplatnění uhlíku, a to v Evropské unii – pilotní projekt systém EU ETS, který ostatní státy začaly později přebírat. Obecně lze říci, že nyní již existuje několik způsobů zpoplatnění uhlíku. Jedním z nich jsou například uhlíkové daně. Dalšími opatřeními na snižování emisí skleníkových plynů je např. přímá regulace, ale také právě emisní obchodování. To se liší oproti daním v tom, že neexistuje fixní částka či daň, ale cena emisí je daná trhem.

Emisní povolenky

Dále se debata věnovala samotným emisním povolenkám. Při spuštění pilotní fáze v roce 2005 bylo povolenek mnoho. Na konci pilotního testování tak cena povolenky klesla na nulu. Od roku 2008 začaly hrát povolenky důležitou ekonomickou roli. Ačkoliv se cena povolenky pohybovala mezi lety 2013 a 2017 nízko z důvodu přebytku povolenek v systému po ekonomické krizi, zlom nastal v roce 2018. V tomto roce došlo ke schválení poměrně přísných pravidel pro EU ETS od roku 2021. Cena povolenky výrazně vzrostla a v dubnu 2021 se pohybuje kolem 43 EUR, což je zatím nejvíce, kolik kdy stála. Je prokázané, že čím více se zdražuje povolenka, tím více klesají emise.

EU ETS pokrývá přibližně 45 % všech emisí v EU. V roce 2005 se jednalo o 2 miliardy tun emisí neboli povolenek a v dnešní době se jedná již o cca 1,5 miliardy tun. Do roku 2050 se počítá s poklesem na nulu. Pokles emisí má na starost hlavně sektor energetiky. Ekonomický vývoj nemá mnoho společného s vývojem emisí - ačkoliv emise klesaly, HDP rostlo. Oproti roku 1990 HDP vzrostlo o 50 %, zatímco emise klesly o více jak 20 %.

Situace EU ETS v České republice.

V ČR systém EU ETS pokrývá něco přes 50 % emisí. To je více než ve zbytku Evropy, jelikož se řadíme mezi průmyslovější země. Velká část emisí, kolem 2/3, pochází z uhelných elektráren.  V roce 2021 začíná čtvrté obchodovací období, což znamená, že přibližně v polovině roku představí Evropská komise návrh reformního balíčku. Novým cílem je snížit emise v EU alespoň o 55 % do roku 2030.

Obchodování s povolenkami z ekologického pohledu

Kateřina Davidová představila systém obchodování s emisními povolenkami EU ETS z pohledu, jak přispívá ke klimatickým snahám Evropské unie či jak by plánovaná revize mohla ovlivnit budoucí přispívání systému k plnění závazků EU.

Paní Davidová systém EU ETS označila jako nákladově velmi efektivní a také jako jeden z hlavních pilířů evropské klimatické politiky. Mezi lety 2012 a 2019 došlo k poklesu v emisích, které jsou pod systémem ETS, o 14 %. Největší pokles emisí byl zaznamenán v oblasti energetiky, ale naopak v sektoru dopravy, který není pod EU ETS, emise rostou. V oblasti průmyslu počet emisí dlouhodobě stagnuje. Jedním z důvodů stagnace je možnost povolenek zdarma, oproti energetickým firmám, které za ně musí platit v aukcích.

Zvýšení klimatických ambic do roku 2030

Evropská komise, respektive členské státy, se shodly na zvýšení klimatických ambicí EU do roku 2030, což znamená, že i systém EU ETS se bude muset na tuto změnu adaptovat. Podle Kateřiny Davidové je nejdůležitější, že bude každý rok klesat objem povolenek a zároveň tedy stoupat jejich cena. Dle ekologických organizací a dalších expertů je potřeba zrušit přidělování povolenek zdarma a všechny prodávat v aukci. Další možností reformy je například investovat 100 % výnosů ETS do zelených opatření, oproti stávajícím 50 %. Byl zmíněn také koncept zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, které Evropská komise představí letos v červnu. Cílem tohoto opatření je neznevýhodňování evropských výrobců (například oceli, cementu a papíru) oproti neevropským, aby nedošlo k takzvanému úniku uhlíku mimo evropské hranice, tedy k situaci, kdy by firmy přesunuly svoji produkci někam, kde cena za CO2 není tak vysoká. Dalším cílem opatření je to, aby evropské firmy neztratily konkurenceschopnost.

Zelená dohoda pro Evropu

Martin Sedlák představil Zelenou dohodu pro Evropu a poté mluvil také o dalších nástrojích kromě systému ETS, jako například o cíli v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů nebo v oblasti zvyšování elektrické efektivity ekonomiky. Informoval také o tom, že lze předpokládat aktualizaci klimaticko-energetického plánu České republiky s cíli, jak snižovat účinně emise do roku 2030, tak, aby česká ekonomika nebyla zatížena vyššími platbami za fosilní paliva.

Reálná cena uhlíku pomáhá rozvoji zelené energetiky v Evropě. Minulý rok byl přelomový. Obnovitelné zdroje poprvé překonaly podíl fosilních paliv v elektřině. Vítr a fotovoltaika mají větší podíl než uhlí. V roce 2020 vzrostla výroba větru o 9 % a výroba sluneční energie o 15 %. Společně tyto zdroje vyrobily pětinu evropské elektřiny. Ukázalo se, že tyto zdroje se začínají vyplácet, v některých státech běží bez provozní podpory.

Obnovitelné zdroje

Martin Sedlák dále mluvil o efektech pandemie covidu-19 na ekonomiku, jaká bude situace po opadnutí pandemie a jakým způsobem budou využity prostředky na restart ekonomiky. S tím souvisí využití modernizačního fondu, který bude financován z emisních povolenek. Dále se pan Sedlák zaměřil více na solární energii. Upozornil na Polsko, které mělo v roce 2020 nárůst o 2200 MW oproti českým 50 MW.

Dále se diskuse přesunula k dalším tématům, např. k zelené oceli jako zdroji, který může pomoci dekarbonizovat evropský průmysl. Výrobní náklady na zelený vodík klesly o 60 % za cca 10 let a cena se bude dál snižovat. Předpokládá se, že cena zeleného vodíku by mohla do roku 2030 ještě více klesnout. Situace v ČR v oblasti obnovitelných zdrojů není úplně radostná. Od roku 2013 podíl obnovitelných zdrojů v energetice stagnuje kolem 13 %. Aby Česko neztratilo konkurenceschopnost českých firem nebo aby české domácnosti nemusely platit vysoké náklady na energie, je v českém zájmu zvýšit podíl obnovitelných zdrojů. Cena solárních panelů je oproti roku 2010 o 90 % nižší, což z něj dělá jeden z nejlevnějších zdrojů, který může být v rámci klimatické politiky zvolen pro pokrývání energetických potřeb v ČR. Poté byl představen nezávisle zpracovaný plán, kolik by mohly jednotlivé obnovitelné zdroje dodávat energie do české elektro sítě do roku 2030.

Záznam celé debaty je k dispozici ke zhlédnutí na Facebooku zde.

Autor: TomᚠNovotný
VLADA MMR Euroskop.cz NK EPO Evropa Jsi Ty